FAST NEWS!


Neděle - 4.8.2013| INYPB - 26. díl | INYPB - 27. díl

I Am Not Your Personal Bitch| chapter 26.| Do you think you are...?

4. srpna 2013 v 18:50 | Zev |  iam not your personal bitch (1D - HS)
Zabte mě, přivažte ke kůlu, oživte a zabte znova... Ale dávám díl a jestli to uděláte, tak se nedočkáte dalšího...
Uff. Snad jsem si vykoupila svou duši....
Uvidím, jestli dneska přidám dva díly, ale asi ne, protože zase odjíždím na týden pryč a za 14 dní přibližně bych měla jet do Chorvatska... ZASE! :D Píšu to už teď, jelikož nevím, kdy se sem zase dostanu, ale můžu vám slíbit, že celou dobu v Chorvatsku budu poctivě psát nové a nové díly týhle blbosti.. :o)


Title: I Am Not Your Personal Bitch
By: Zev
Part: 26



Pomalu jsem se od Nialla odtáhla. A pak se mě najednou zmocnil ten příšerný pocit. ,,Prosím tě, Nialle, neber tohle jako reakci na to, co se právě odehrálo..." Podíval se na mě zmateně, ale to já už vyskočila na nohy a rozběhla se do koupelny.
Rychle jsem si klekla nad záchodovou mísu a vyzvracela se do ní. Nevím, odkud se to vzalo, už dlouho jsem nic nejedla.
Když mě ten příšerný pocit přešel, zvedla jsem se a opláchla si ústa; zvenku i zevnitř.
,,Zev? Je ti dobře? - Nah, co to melu?! Jasně, že ne, vždyť zvracíš... Co si jedla, že je ti zle?"
,,To je to," podívala jsem se do zrcadla na blonďáka opirajícího se o rám dveří, ,,nejedla jsem nic nejmíň od včerejška.... Ehm, nechme to teď být, stejně.budeme muset.do školy."
Niall zasténal a sesunul se na mou postel. ,,Ne! Nemůžeme se dneska ulít?" Podíval se na mě s nadějí v očích.
,,Promiň, musím. Sice už je máma fuč, ale Josh je doma, takže do školy musím."
,,Devine je fajn kluk, jak jsem stačil poznat. On to pochopí."
,,Ne, myslím to vážně," hodila jsem po něm jeho bundu, ,,razíme do školy, broučku."
Rychle jsem se oblékla do pohodlného trička s nápisem 'What's your f***ing problem?!' a k tomu úzké džíny.
Vlasy jsem si stáhla do neuspořádaného copu, přičemž mi několik pramenů zůstalo splývat podél obličeje. Přes rameno jsem hodila tašku a ještě si přes předloktí přehodila mou koženou bundu, kdyby se náhodou ochladilo.
Niall už v pokoji nebyl, vyhnala jsem ho, když jsem se šla převlékat.
Seběhla jsem ze schodů a našla Nialla v kuchyni, jak se baví s Joshem.
,,Ahoj Joshi," dala jsem mu pusu na tvář, ,,jak se daří?"
,,Dobře... A tobě?"
,,Jo," usmála jsem se na něj, chňapla Nialla za kapuci u mikiny tahajíc ke dveřím.
,,Mimochodem," zavolal za námi Josh, ,,máte velký štěstí, že jsem z pokoje neslyšel v noci nic neslušného, jinak bych s tebou musel zamést Horane!"
Protočila jsem očima a zabouchla za námi dveře. Niall se na mne koukal s vyděšeně rozšířenýma očima, musela jsem se jeho obličeji začít smát. ,,Neboj, dělal si srandu!"
Oddechl si a vzal mě za ruku, propletl si se mnou prsty a vyrazili jsme spolu ke škole.
,,Odvezl bych tě, ale netušil jsem, že u tebe přespím a tak mě sem hodil Louis a ten taky zdrhnul, tak-"
,,Hej! To je v pohodě, já se moc ráda projdu na čerstvém vzduchu, musím si toho stejně hodně nechat projít hlavou." Chápavě přikývl a dál už jsme šli jen mlčky ruku v ruce. Zjevně si myslel, že na mě nemůže ani promluvit. ,,Hele, já jsem nikdy neřekla, že na mě nemůžeš promluvit," stiskla jsem mu ruku.


Jakmile jsme se ocitli na školním pozemku letěla jsem hned z náruče do náruče. Danielle se ke mně díky své taneční kondici dostala jako první, pak mě stiskla Eleanor a úplně nakonec přišlo objetí od Perrie, která mě ještě i poplácala po zádech.
,,Jsi v pohodě? Je v pohodě?" Přeskakovala mezi námi dvěma pohledem El.
,,Eleanor, já jsem tady a jsem v pohodě."
,,Ráno si moc v pohodě nevypadala, když ses skláněla nad mísou a zvracela."
,,Nialle?!"
,,Co se stalo?!"
,,Ale nic, jen mi nebylo dobře, prostě se mi obrátil žaludek," vysvětlila jsem holkám, jež jen chápavě přikývly. Viděla jsem však v Perriiných očích, že mi příliš nevěří.
Setřásla jsem to ze sebe a.vydala se do školy, všichni mě následovali.
Nešlo si nevšimnout těch pohledů, které mi každý věnoval. Nevím, jestli jsem doufala, že přes víkend každý zapomene na to, co se stalo na plese, jenže se zdá, že ty dva dny nestačily.
Vešla jsem do třídy, kde mám mít svou první hodinu, angličtinu. Tuhle hodinu mám z celé party jen s Perrie... a Harrym. Ovšem od něj jsem nečekala, že se tady dnes objeví.
Když do třídy vešla profesorka Greenová, tak jsem jako každý jiný vstala na její pozdravení a pak se co nejhlouběji sesunula do židle. Nemohla jsem se soustředit. Zahleděla jsem se z okna a kašlala na všechno, co ze sebe ta ježibaba sypala za "moudra".
Najednou mě něco vyrušilo z mého přemýšlení o nesmrtelnosti chrousta. ,,Prosím?"
,,Slečno Redbirdová, ptala jsem se vás na velmi jednoduchou otázku. Mohla byste nám tedy říct jméno záporné hlavní postavy knihy, kterou jsme četli tohle pololetí?"
Hlavní zápornou postavu? Jak to mám jako vědět?! Já jsem ji vlastně nečetla, spoléhala jsem na Perrie a úplně jsem se jí na to se vším, co se teď děje, zapomněla zeptat.
Všimla jsem si, že mi Pezz něco naznačuje... No jasně! ,,Ehm, byl to-" chystala jsem se jí to říct, jenže mě najednou přepadl stejný pocit jako ráno. Vystřelila jsem ze židle, ani se nestihla nijak omluvit a vyběhla ze třídy nechávajíc tam všechny s šokovanými pohledy.
Dostala jsem se až na dámské záchodky na konci chodby a hned si klekla k jednomu. Chytla jsem si vlasy a začala zvracet.
,,Zev?!" Z ničehonic se za mnou objevila šokovaná Perrie, odněkud vytáhla gumičku a vytvořila mi dlouhý ohon na temeni hlavy. Přejela mi rukou po zádech a trpělivě vyčkávala až skončím.
Když už se mi žaludek uklidnil a já si byla jistá, že znovu nezačnu, zvedla jsem se a spláchla za sebou. Přešla jsem k umyvadlu a vypláchla si ústa, celou dobu se mi Perriin pohled zavrtával do zad a tváře. Zvedla jsem oči a naše pohledy se setkaly v zrcadle. ,,Co se děje?" Zeptala se a přišla blíže.
,,J-já nevím, tohle se mi stalo už ráno a... prostě nevím, jasný! Z jídla to být nemůže, nic jsem už dva dny nejedla! A opít jsem se taky nemohla, když jsem v poslední době nepila skoro vůbec a když už, tak alkohol to určitě nebyl! Takže netuším, co se kurva děje?!" Hlas mi přeskočil o oktávu výš a na konci věty se zlomil.
Pezz se zdála trochu šokovaná. ,,Bože promiň Perrie," promnula jsem si čelo a kořen nosu, ,,netuším, co to do mne zase vjelo, jsem v poslední době náladová..."
,,To nic," usmála se blondýnka, poté nasadila svůj "zamyšlený" pohled. ,,Hele a není možné, abys byla..."
,,Co?"
,,No... těhotná?"

Ou, ehm, mě se to ve Wordu zdálo delší... ale možná se mi to tady jen zdá krátký... Vážně uvidím jestli přidám dneska ještě jeden nebo ne, ale ano, tohle je to překvapení, které Zev čekala...
xxZevxx
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tina Tina | Web | 4. srpna 2013 v 22:47 | Reagovat

ouu jeeee :D skvelá kapitolka :D idem rýchlo na druhú :D
a to s pridávaním a tým ako často si tu... pozri stále píšeš viac jak ja :D ja mám poslednou dobou akýsi blok :D ale už sa to dúfam zlepší :D
ps: ďakujem za pochvalu toho layu :D

2 Monie Monie | E-mail | Web | 5. srpna 2013 v 9:36 | Reagovat

Krásna kapitola , Som zvedavá či je naozaj tehotná :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama