FAST NEWS!


Neděle - 4.8.2013| INYPB - 26. díl | INYPB - 27. díl

Vampire Academy 7: Revenge - 2. kapitola

5. listopadu 2012 v 23:11 | Zev |  Vampire Academy 7 Revenge

Title: Vampire Academy 7: Revenge
By: Zev
Part: 2




Eddie se v klidu postavil přede všechny a slíbil, že bude mluvit pravdu a jenom pravdu. Pak se ho ten Moroj zeptal, jak se lady Ozerová dostala ven.
Eddie se nadechl a začal: ,,U cely lady Ozerové zrovna probíhalo střídání a já měl teď mít službu u cely. Poslal jsem strážce Morrisna si odpočinout. Nějakou dobu byl klid, ale pak se jakoby odnikud vynořil ten dhampýr a-"
,,Víte, jak vypadal?" skočil mu Vilém Conta do řeči. Dimitrij mi na mou otázku pošeptal jeho jméno. Kdysi prý byl Vilém přítel s jeho bývalým svěřencem Ivanem Zeklosem.
,,Ne, nevšiml jsem si. Vím jen, že byl velmi silný a rychlý a byl to dhampýr. Snažil jsem se s ním bojovat, ale vyhrál a já upadl do bezvědomí. Když jsem se probudil byla lady Ozerová i s tím dhampýrem pryč. Okamžitě jsem dal vědět ostatním a oni je okamžitě začali hledat. Lady Ozerovou jsme našli, jak se snaží dostat přes bránu, ale byla sama. Ten dhampýr zmizel."
,,Pracoval ten dhampýr u dvora? Poznal byste ho? Byl to určitě muž?" vyptával se Vilém a já si všimla, že se při poslední otázce mírně natočil ke mně a podíval se na mě. Jen letmo, ale šlo poznat, že mě chce podezírat. Proč viní mě? Vždyť to já Tašu před třemi měsíci usvědčila a jestli si myslí, že mám výčitky a snažím se ji dostat pryč, tak je na dost velkým omylu.
,,Nevím, asi bych ho nepoznal, ale stoprocentně to byl muž," odpověděl Eddie trochu s důrazem na slovo muž. Možná si všiml, jak divně se na mě Vilém díval. Taša si toho, ale všimla taky a házela na mě mírně spokojený pohled. Byla ráda, že mi nevěří. Možná začala něco plánovat, kdyby mě potopila, třeba by mi nevěřili. Věděla jsem ale, že Lissa, Dimitrij, Christian, Eddie, Michail, Soňa Karpová, Jill a dokonce i Adrian by mi věřili a pomohli mi. Teď mě ale začalo víc trápit, který dhampýr by zradil a chtěl pomoct Taše z vězení? Kdo by byl tak blbý?
Eddie jim řekl ještě pár detailů jako jaké chvaty na něj ten dhampýr použil nebo jak byl oblečen z toho co viděl. Potom jsme mohli jít.
Dimitrij na mě čekal u dveří, když jsem procházela kolem Taši zastavila mě. ,,Hlídej si záda, protože já ještě nekončím Rose. Pozdravuj ode mě Dimku," zašeptala mi rychle než k ní došli její strážci, aby ji odvedli. Já přešla k Dimitrijovi, který se mračil. Zjevně viděl, jak se mnou Taša mluvila.
,,Co se stalo?" zeptal se a objal mě. Musela jsem mít fakt super výraz ve tváři.
,,Ale nic, jen... nic." Vyšla jsem ven na čerstvý vzduch, protože se mi z Tašiných slov mírně zatočila hlava. Hlídej si záda, já ještě nekončím. Bylo to možné? Vážně má Taša něco v záloze, nějaký šílený plán? Mohla by ublížit Dimitrijovi nebo Lisse?
,,Vidím na tobě, že to rozhodně nic není," znovu mě objal a já zabořila hlavu do jeho ramene. ,,Rose, nesmíš na to myslet. Taša má přelíčení a soud už pozítří. Neublíží ti, to nedovolím." Chytil mě za bradu, abych se mu podívala do očí.
,,Já z ní mám ale strach Dimitriji. Jak vidíš, jednou utekla, může znovu." Cítila jsem, že mě začínají pálit oči. Slzy se tlačily na povrch, ale já nedovolím, aby mě Taša rozplakala.
,,Jak vidíš, neutekla a znovu se jí to nepovede. Strážci ji teď budou mnohem víc hlídat." Cítil, že se chvěju. ,,Poslouchej Rose, neublíží ti. Tohle nedovolím za nic na světě," stáli jsme stranou od ostatních. Lissa už se zjevně vrátila na pokoj, přes pouto jsem věděla, že na ples nešla. Byla s Christianem a ten se oni teď postará, takže si já můžu užívat tuhle chvilku, kdy mě Dimitrij drží v náručí.
,,Ona ale trochu naznačila, že neublíží mě, ale lidem, které miluju." Teď už mi jedna slza ukápla. Setřel ji palcem a smutně se pousmál. Bylo mu jasné, že bych nepřežila, kdyby se něco stalo jemu.
,,To se nestane Rose," pak mě jemně políbil. Polibek jsem mu opětovala a chvíli jsme se líbali, než jsem se musela odtáhnout, abych se nadechla.
,,Musíme jít," zašeptal do mých rtů, jelikož pořád stál těsně u mně a já okamžitě dostala chuť ho znovu políbit.
Věděla jsem, že má pravdu. Tady u dvora je sice mnohem lepší ochranka a nemusíme být pořád u našich Morojů, jenže pořád nemůžu zapomenout, jak jednou Lissu napadl ten Moroj. Eddie ho zabil, jenže takových pošuků může být venku víc.
Čekala jsem, že se odtáhne a bude z něj zase ten strážce, co umí dokonale schovávat city. Nikdy nepochopím, jak je schopný mě v jednu chvíli líbat a pak dělat, že to nikdy nebylo. Člověk by si řekl, že na to prostě zapomene, vypustí to z hlavy, ale já vím, že na to pořád myslí, jenom to umí skvěle schovat pod masku strážce. Proto je taky nejlepší.
Co jsem ale nečekala bylo, že mě Dimitrij sice pustí, ale chytí za ruku. Propletla jsem si s ním prsty, protože když jsem necítila jeho dotyk, tak to bylo jako bych to nebyla já. Jako bych neexistovala nebo mi chybělo něco šíleně důležitého. Třeba kyslík.
Kráčeli jsme přes dvůr, oba ve svých vlastních myšlenkách. Nevím na co myslel Dimitrij, ale já přemýšlela o mé budoucnosti s ním. Máme vůbec nějakou? Jasně, to jiskření by neviděl asi jen slepý. Asi jen slepý by neviděl, jak se na něj dívám a jak se dívám na něj já. Jestli je to něco jako u Lissy a Christiana, tak mám fakt kliku.
Jenže ty pochybnosti mě pořád nechtěly opustit. Dimitrij byl - alespoň z mého pohledu - rodinný typ a já taky věřila, že až budu dospělá, tak jednou možná skončím s kariérou strážkyně a založím rodinu. Spolu ale nemůžeme mít děti. Slyšela jsem o pár legendách, jakože když uděláte to a to, tak budou moct mít dítě i dva dhampýři.
XXX
,,Které? To červené nebo modré?" Lissa se nemohla rozhodnout, které si má obléknout tričko. Musela být už opravdu zoufalá, když se obrátila na mě. Seděly jsme s Jill a Christianem v jejím pokoji a čekali na ni.
Dneska jsme měli mít den jen pro sebe. Žádné královské ani strážcovské povinnosti. Z povzdálí nás bude stejně sledovat nějaký dhampýr, protože královna nemůže být bez ochrany, ale všechny moje námitky typu: "to já jsem hlavní strážkyně královny" byly zamítnuty s tím, že bych prý nedávala pozor. Pravdou je, že v poslední době jsem ve střehu pořád, jenže mi to nikdo nechce věřit. Na chviličku jsem spustila tichý modlení, aby byl ten strážce, co nás bude hlídat Dimitrij. Zabil by tak dvě mouchy jednou ranou (jen obrazně mysleno). Hlídal by svého svěřence a ještě královnu a taky bychom mohli být spolu, takže vlastně tři mouchy.
Rose mohla bys aspoň předstírat, že mě posloucháš? A krotit svý tužby? ozval se mi Lissin hlas v hlavě. Koukla jsem na ni. Pořád ještě stála před zrcadlem a rozhodovala se, který to triko si veme na sebe.
Promiň, ale mě je jedno, který si oblečeš. V obou vypadáš skvěle, odpověděla jsem jí v duchu a věděla jsem moc dobře, že mě slyšela. Jak to vím? Naše pouto se rozrostlo a Lissa je teď schopná poslouchat i mé myšlenky a vnímat mé pocity. Je super, že teď nebude bolet hlava jenom mě, ale bude to zásah do soukromí. Ta představa když jsem s Dimitrijem a možná mám Lissu v hlavě je divná.
Lissa se nakonec rozhodla pro to modré, což byla stoprocentně lepší volba, přestože nahlas bych to nikdy neřekla.
Musím ti ještě něco říct Rose a myslím, že se ti to nebude líbit ozvala se znovu poté, co na sebe navlékla triko. Na Jill a Christianovi bylo vidět, že už jsou netrpělivý a já se už taky nudila. Chtěla jsem vypadnout z tohohle pokoje, z othohle zámku, z tohohle stereotypu.
Co mi musíš říct? Když mi to rychle řekne, tak budeme moct jít. Jenže ve chvíli kdy normálně otevřela pusu někdo zaklepal na dveře. Přes pouto jsem slyšela, jak si Lissa pro sebe opakuje, že ještě není čas. Nevěděla jsem, co to mrumlá a jen jsem zírala na ni a na dveře. Jill viděla, že se nikdo nemá k tomu jít otevřít, tak se zvedla.
Když otevřela, tak jsem jí nakoukla přes rameno a ztuhla. Ve dveřích stál Adrian Ivaškov v celý svý parádě a jakmile mě uviděl, netvářil se moc nadšeně.
Tohle jsem ti chtěla říct... provinile pípla Lissa.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama