FAST NEWS!


Neděle - 4.8.2013| INYPB - 26. díl | INYPB - 27. díl

Vampire Academy 7: Revenge - 1. kapitola

5. listopadu 2012 v 23:10 | Zev |  Vampire Academy 7 Revenge

Title: Vampire Academy 7: Revenge
By: Zev
Part: 1




Lissa běhala po pokoji a já ji přitom jen sledovala. Musela jsem se usmát. Nehodlala vyjít dokud nebude všechno dokonalý.
,,Kde je?" zeptala se už trošku zoufale. Lissa hledala sponu do vlasů bez které nechtěla jít. Podle mě byla v jejích vlasech stejně zbytečná, protože účes už měla nádherný, ale ona ji prostě musí mít. Někdy je tvrdohlavá skoro jako já.
,,Najdeme ji později, teď už musíme Liss," měla jsem pravdu. Dneska se konal ples, který byl ještě spojený s korunovací. Nebyl na to čas než se všechno vyřešilo. Musel se vyřešit Lissin nástup na trůn a hlavně Jill, která je od teď Dragomirová - Mastranová. Oficiální členka Dragomirovic klanu.
Byla jsem trochu netrpělivá. Dneska se na ten ples měl vrátit i Dimitrij. Nebyli jsme spolu už něco přes týden a já se celou tu dobu cítila, jakoby mi chyběl kus srdce.
Dneska tam nebudu jako strážkyně, takže jsem měla na sobě šaty. Byly s krásně jemného hedvábí tmavě modré barvy, na ramínka. Dlouhé ke kolenům.
Lissa naopak zářila světlými barvami. Její blondaté vlasy byly vlnité a zamotané do zajímavého účesu, který si já nebudu moct nikdy dovolit nosit. Její šaty byly podobného střihu jako moje, jen byly žlutobílé s krajkovými rukávy. Jejich délka byla větší než u mých a tak jí sahaly do půli lýtek. Chápala jsem to. Někteří Morojové by ji v krátkých šatech mohli považovat za bůhví co. Mě je to jedno, takže bych si klidně vzala i kratší šaty.
Nejhorší bylo, že jsem nevěděla kdy přesně se Dimitrij objeví. Lissa mi říkala, že jí volal Christian a prý se kvůli něčemu zdrží. Zadoufala jsem, že to vyřešily rychle a už budou tady a pak pomohla Lisse hledat tu sponu.
,,Lisso přiznej se. Že ty ji schováváš schválně, abys mohla na sebe strhnout veškerou pozornost pozdním příchodem?"
,,Myslíš, že mám radost, že když přijdu, tak se na mě bude každý čumět?" No dobrá, tak to asi ne.
,,Dobře, promiň. Ale mě by to nevadilo. Představ si, jak rychle bych si získala Dimitrijovu pozornost a nebo-"
,,Mám ji!" Vykřikla nadšeně. Možná čekala právě na tu chvíli, co se rozpovídám o Dimitrijovi, aby řekla, že už ji má. Rychle jsem jí ji připevnila do vlasů a pak už jsme mířily do velkého sálu, ve kterém se přibližně před týdnem konala i její korunovace.
Po cestě jsme byly potichu. Z dálky bylo slyšet, čím dál hlasitěji hudbu, ale jinak bylo ticho všude okolo. Bylo to divné, většinou tady pořád někdo pobíhá, i při těhle oslavách, ale teď bylo mrtvo jak na hřbitově. Možná i na hřbitově byl větší projev života.
Za asi další dvě minuty jsme už stály před velkými, těžkými dveřmi, které byly zdobené zlatem a dalšími třpytivými blbostmi. Někdo nám je otevřel a Lissa s hlubokým nádechem vešla. Následovala jsem ji.
Místnost byla plná lidí, ale i tak šlo poznat, že je obrovská. Uprostřed bylo vyhraněno místo pro tanec a na krajích místnosti se spolu bavili Morojové a dhampýři. U každého okna stál vždy jeden dhampýr v uniformě, tihle měli štěstí a měli dnes službu. Taky bych raději stála u jednoho z těch oken než tu tajtrdlíkovala v těhle šatech. Okna byla tónovaná i když byla hluboká noc. Podlaha byla s nějakého mramoru a stěny zdobený tapetami. Všemu korunoval obrovský křišťálový lustr na stropě. Ty vole kdyby to spadlo, to by bylo skla...
Lissa ztuhle stála, každý se na ni díval. Mě si tolik nevšímali a já toho využila. Jemně jsem Lissu chňapla za ruku a sešly jsme schody. Téměř okamžitě se kolem nás schromáždili lidi a všichni chtěli lézt nový královně do zadku. Slušně jsem je odbyla a vzala Lissu ke stolu s občerstvením.
,,Liss," jakoby odnikud se k nám přitočil Christian a s ním Adrian. Toho jsem moc vidět nechtěla, i když jsem věděla, že se mu dokonce života nemůžu vyhýbat. Možná jsem ho zradila, ale on si rychle našel náhradu. Chci říct, že už bych se fakt divila, kdybych potkala nějakou Morojku nebo dokonce i dhampýrku, která ještě nevyskoušela Adrianovu postel.
Uvědomila jsem si, že to tady Lissu objímá Christian a vzpomněla si, že jsem se ze všeho nejvíc těšila na jeho strážce.
,,Christiane, kde máš ochranku?" zeptal se místo mě Adrian. Bože, on se přesto nikdy v životě nepřenese.
,,Dimitrij? Hned, jak jsme přijeli, šel jsem se nachystat a on někam zmizel." odpověděl Christian a políbil Lissu.
Mírně sklesle jsem se omluvila a přešla si dát něco k pití. Zároveň jsem zrakem skenovala místnost, ale Dimitrije jsem nikde neviděla. Pár Morojů, co stálo opodál se na mě divně dívalo, ale já je ignorovala. Jo, jsem senzace. Někteří lidé mi totiž ještě nevěřili. I když Tašin útěk při zatýkání byl přesvědčiví, někteří věří, že jsem nějak do té vraždy zapletená byla. A pořád jsem.
Jen tak jsem tam stála a čuměla do blba, když mě zezadu objaly silné paže a ten nejúžasnější hlas s ruským přízvukem mi zašeptal do ucha: ,,Jdeš pozdě." káral mě.
Snažila jsem se potlačit přirozenou reakci mého těla na jeho přítomnost a pomalu se v jeho objetí otočila. ,,Ne. Královna a já nechodíme nikdy pozdě! Vy ostatní jste prostě přišli dřív," pokrčila jsem rameny a on se usmál. Ne jen tak polovičatě, jako to bývalo v těch prvních týdnech co jsme spolu začali na akademii trénovat, ale tenhle úsměv přišel od srdce. Ten úsměv, který má jen pro mě. Už jsem se zmínila, že miluju, když se Dimitrij směje?
,,Chybělas mi," vydechl. Litovala jsem, že jsme na veřejnosti a já ho nemohla políbit. Většina vampýrů tady sice věděla, že jsme spolu, ale bylo to divné a oni si ještě pořád na dhampýrské páry nezvykli.
,,Ty mě taky," přiznala jsem naprosto v klidu. Ani jsem neskrývala všechnu tu radost v mém hlase z toho, že stojí přede mnou a já se ho můžu dotknout.
Nechápala jsem, proč jsem najednou naštvaná a dostala jsem strach. Cítila jsem se podvedená a zraněná a tak moc jsem toužila utišit Christiana. Stát mu po boku. Eh! Christiana?
Chviličku jsem ty pocity v sobě zkoumala a uvědomila si, že to nejsem já, ale Lissa, komu ty pocity patří. Naše pouto sice zmizelo, když mě Taša postřelila, ale o několik týdnů později se vrátilo. Měla jsem šílenou radost, že to bylo jen dočasný, protože jsem nechtěla přijít o mou výhodu vůči ostatním jejím strážcům. Pohledem jsem začala hledat Lissu. Stála bokem s Christianem, Adrianem, Eddiem a několika strážci, kteří tady stoprocentně před chvílí nebyli.
,,Pojď," chytila jsem se Dimitrijovi ruky a spolu jsme šli za Lissou. Byl mírně zmatený, ale na nic se neptal a šel. Když jsme přišli k nim strážci se na nás otočili. Mezi němi byl i Michail Tanner, který mi před třemi měsíci pomohl utéct z vězení. Je možné, že jsou to teprve tři měsíce?
Znovu jsem se plně otevřela Lissiným pocitům. Pořád byla naštvaná a bála se. ,,Co se děje?" zeptala jsem se. Chtěla jsem vědět, co Lissu vytočilo a dohání ji pomalu k šílenství spolu se mnou. Temnota éteru by proti tomuhle někdy byla jen slabý čaj. Kdežto tohle bylo kafe s velkou hromadou kofeinu a energie.
,,Jde o lady Ozerovou," začal mi to vysvětlovat Michail. Pomalu, ale jistě se mi začal stahovat žaludek a vysychalo mi v krku, jelikož se mi tam usadil velký knedlík.
,,C-co je sní?" vykoktala jsem a Dimitrij mi stiskl ruku, čímž mi dal najevo, že je tu pro mě.
,,Pokusila se utéct..."
,,Pokusila, ale... neutekla? Nebo snad ano?" Lissa celým srdcem doufala v zápornou odpověď. Doufala, že Taše její plány nevyšly a že shnije ve vězení.
Jo, vážně. Tohle Lissa chtěla. Za to co všechno Taša provedla. Hodila na mě vraždu, postřelila mě, ale já k ní přece jen cítila menší odpor než Lissa. No uznejte, kdybych neutekla od dvora z vězení a nedala se s Dimitrije na cesty, nikdy bychom nebyli spolu. Nebo možná byli, ale trvalo by to o dost déle. Nebo bych už byla s Adrianem, kdyby se chtěl Dimitrij vrátit.
Po téhle zprávě šlo všechno rychle. Lissa ten ples sice nezrušila, ale rozhodla se, že tam nezůstane. Následovala strážce a já šla za ní jako její věrný stín. Spolu s námi šel i Dimitrij, Christian a Adrian. Christian přísahal, že chce zase vidět svou tetu. Přísahal taky, že ji nenávidí. Moc jsem mu nevěřila. Spíš než naštvaný, byl ublížený. Ublížila mu, Taša. Věřil jí a ona zabila Taťánu a hodila to na mě.
Taša se svou ochrankou čekala v nějaké místnosti na výslech. Všichni jsme vešli a posadili se. Když se Taša rozhlídla a všimla si mě a Dimitrije, měla najednou v očích tolik zloby, vzteku a závisti. Nelíbilo se jí, že si Dimitrij vybral mě. Nechápala, co na mě vidí, co mu můžu dát já a ne ona.
Dovnitř v té chvíli, co jsem opětovala Taše pohled plný nenávisti, vstoupil postarší Moroj. Dělal tady teď něco jako soudce, protože v tom Lissa ještě nebyla moc dobrá. Usadili ji do toho velkého křesla, kde dřív sedávala Taťána a já na ní věděla, že její to trochu nepříjemné. Snažila se ovšem tvářit v klidu a vyrovnaně. Stejně jako Dimitrij.
Díval se na Tašu s tou tvrdou maskou strážců na obličeji. Chytila jsem ho za ruku a stiskla. Stisk mi opětoval a mírně se na mě pousmál.
To už ale předvolali svědka. Eddieho.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Malíček:P Malíček:P | Web | 2. prosince 2012 v 10:59 | Reagovat

Pěkné!:))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama