FAST NEWS!


Neděle - 4.8.2013| INYPB - 26. díl | INYPB - 27. díl

The Vow - 1. kapitola

4. listopadu 2012 v 23:11 | Zev |  The Vow (VA)
Tilte: The Vow
By: Lady Ench
Part: 1. kapitola



1. kapitola je tu a vní už se setkáme s našimi hlavními hrdiny... ;)
1. kapitola

"Královno, letadlo čeká," oznámil jeden ze sluhů a Lissa se na něj usmála a kývla na souhlas. Sluha se ještě uklonil a odešel.
"Rose, těšíš se na akademii?" zeptala se mě Lissa opatrně a já se musela usmát. Samozřejmě jsem se těšila! Protože tam byl i Dimitrij, který dělal strážce Christianovi, který se rozhodl, že bude také studovat na vysoké a ke všemu se bude učit bojovat po boku svého strážce, kterého natolik miluji, že bych za něj položila svůj vlastní život.
"Ty se ptáš?" zeptala jsem se na oplátku a ona se zasmála tím zvonivým smíchem. Věděla jsem i bez pouta, které se zase obnovilo, že se těší stejně jako já, protože Christiana neviděla už týden. Ti dva museli odjet dřív, protože Dimitrij tam zařídil dům a pro mě a ho tam sehnal nějakou práci, protože akademie je teď opravdu střežená ještě víc, než byla, protože jim ta ochrana trochu nevyšla, ale teď si jsou stoprocentně jistí, že se nic nestane, takže nebudeme mít tolik práce a já budu potřeba pouze v tu chvíli, kdy se Lissa rozhodne opustit území akademie nebo se bude muset dostavit ke dvoru. Opravdu to vypadá, že si budeme žít poklidný život.
"Tak jdeme," prohlásila jsem a Lissa vyšla jako první. Přeci jen jako strážkyně jsem se tady držela skoro pořád za ní, protože když tu byl Dimitrij, tak jsme si spolu vzadu povídali, ale ty dvě minuty k autu to vydržím. Auto nás zaveze na soukromé letiště tady u dvora a pak společně ještě s třemi strážci poletíme na akademii sv. Vladimíra…
"Rose, co když vysokou nezvládnu sloučit s kralováním?" zeptala se Lissa, když jsme se pohodlně usadili v letadle a připoutali se. Popravdě mě touhle otázkou překvapila, protože si myslím, že ona zvládne všechno.
"Lisso, tohohle se opravdu bát nemusíš, protože jdeš na vysokou, která je na akademii sv. Vladimíra a ti jsou schopni tě kdykoliv uvolnit. Pak máš mnoho přátel a žádné nepřátele, takže budeš v pohodě i s éterem a navíc jsme se naučili to klidnit. Budeš tam mít Christiana a mě, takže se nemusíš ničeho bát," odpověděla jsem jí a ona se podívala z okénka. Ani jsem nepostřehla, že jsme vzlétli, a to mám prý dobrý reflexy!
"Asi máš pravdu," zašeptala a já zakroutila hlavou.
"Já ji mám vždycky." Lissa se rozesmála a já se odpoutala. Přeci jen už se můžeme volně pohybovat po letadle, takže je to v pohodě.
"Rose, kam jdeš?" zeptala se překvapeně.
"Hned jsem tady, jenom si potřebuji něco vyjasnit s Eddiem, aby se náhodou něco nezkazilo," řekla jsem jí a ona se jen usmála. Vytáhla si z kabelky knížku a dala se do čtení…
Vešla jsem do zadní části letadla, kde seděl Eddie a strážce Peterson s kterým jsem měla jen profesionální vztahy.
"Strážkyně Hathaway, děje se něco s královnou?" zeptal se Peterson.
"Neděje se s ní nic, a kdyby dělo, tak tu nejsem," odpověděla jsem a Eddiemu zacukaly koutky. Sice nevím, co je tu k smíchu, ale budiž.
"Eddie, jelikož nebudeme přistávat na letišti akademie, tak ty půjdeš napřed, pak půjdu já s Lissou a záda nám bude krýt strážce Peterson. Souhlasíš?" zeptala jsem se a užívala si to, protože jako hlavní strážkyně královny jsem měla opravdu vysoké postavení mezi strážci. Dokonce vyšší, než má Alberta. Když jsem dostala tento titul, tak jsem nevěděla, jak obrovský budu mít respekt, i když jsme o několik let mladší.
"Rose, ty víš, že to je takhle pořád a my s tím počítáme," oznámil mi a já kývla hlavou. Otočila jsem se a vydala se zpátky na své místo za Lissou, která si stále četla.
"Vyřízeno?" zeptala se, když jsem si sedla naproti ní.
"Samozřejmě." Usmála jsem se na ni a ona se dál věnovala knize, zatímco já zkoušela ignorovat bolest hlavy, kterou jsem pociťovala vždy, když jsem letěla letadlem. Tohle je snad jediná nevýhoda stínem políbené - vídám duchy, i když je pravda, že už dokážu vytvořit blokádu, kterou si sama ovládám, ale ve vzduchu nemám nikdy takové sebeovládání jako na zemi.
"Rose, za pět minut přistáváme," promluvil na mě někdo a já se rychle vymrštila do vzduchu.
"Co se děje?" zeptala jsem se vyděšeně a podívala se na Lissu, která se smála.
"Jenom jsi usnula, protože tě nejspíš bolela hlava a chci ti jenom říct, že přistáváme." Kývla jsem a sedla si. Nezapomněla jsem se připoutat a podívat na Lissu, jestli je také připoutaná - samozřejmě byla.
"A je menší změna… Nakonec se uvolnila ranvej na letišti akademie, takže přistáváme tam," oznámila mi, jakoby se nic nedělo.
"Bude tam Dimitrij?" zeptala jsem se s nadějí v hlase a ona posmutněla.
"Christian tam bude, ale Dimitrij se omluvil, protože nemůže přijít a s Christianem je jiný strážce," odpověděla mi. Co má Dimitrij tak důležitého na práci, že nemůže přijít k letadlu, aby se přivítal? Povzdechla jsem si a zavřela oči, protože jsme právě přistávali. Letadlo dosedlo na zem a já si oddechla, protože bolest hlavy zmizela jako pára nad hrncem.
Otevřela jsem oči a odpoutala se. K nám přišel strážce Peterson a Eddie.
"Doprovoďte královnu za jejím přítelem a bezpečně je doveďte do domu," poručila jsem jim a oni kývli.
"Rose, co chceš dělat?" Ta starostlivost Lissy mě jednou zabije!
"Lisso, neboj se a běž," řekla jsem a ona kývla a odešla i se strážci. Já si povzdechla a dopila svou vodu. Naposledy jsem se rozhlédla, jestli tu něco nezapomněla a chtěla se vydat pryč z letadla, ale zachytily mě dvě silné ruce a já věděla, komu patří.
"Dimko!" vykřikla jsem a on mě pustil. Otočila jsem se a políbila ho na ty dokonalé rty. Polibek mi oplácel a z toho polibku na přivítání se začal odehrávat vášnivý tanec našich jazyků.
"Měli bychom jít," zašeptal, když jsme se museli od sebe natáhnout, abychom se mohli nadechnout.
"Máš pravdu, protože budu hádat, že Lissa určitě čeká venku a s ní i celá akademie," zašeptala jsem a on se zasmál. Od doby, co se vzpamatoval a je zase strážcem, tak si užívá života víc. Víc se směje a baví se a takový Dimitrij se mi líbí mnohem víc.
"Celá akademie tam není, ale je tam pár strážců, asi polovina studentů a samozřejmě Kirová," řekl a já se zasmála. Proč jen je zase Kirová ředitelkou? Já ji poslouchat nemusím, ale co má říkat Lissa?
"Ta vykopávka ještě žije, soudruhu?" zeptala jsem se šeptem a on se zasmál a my společně ruku v ruce vyšli z letadla. Dimitrij měl pravdu. Lissa teď odpovídala na otázky, a když si někteří dhampýři všimli mě, tak zaměřili i svou pozornost na mě.
"Takže je to pravda! Rosemarie Hathaway tu opravdu bude na těch šest týdnů, kdy bude terénní cvičení." Zarazila jsem se a podívala se nechápavě na Dimitrije, kterému teď cukaly koutky.
"Dimitriji Belikove, co to má znamenat?"
"Rose, uklidni se. Budeš jako my. Budeš předvádět strigoje," oznámil mi a já myslela, že ho praštím.
"To si vyřídíme potom," zašeptla jsem zlostně, ale hned věděla, že je mu odpuštěno. Vždyť jsem si to vždy chtěla vyzkoušet!
"Rose, vítám tě zpátky na akademii. Jaký byl let?" Alberta na mě spustila hned, jak jsme se k nim přiblížili. Ona byla jedna z toho malého počtu lidí, kteří věděli, že vídám duchy.
"Docela ušel, až na tu bolest hlavy, ale dovolila jsem si usnout," odpověděla jsem a ona se usmála.
"Rosemarie Hathaway, doufám, že nebudete dělat problémy," promluvila na mě Kirová a já protočila očima.
"Paní Kirová, já už nejsem studentka vaší akademie. Jsem tu jako strážkyně královny a pomocná strážkyně na akademii a myslím, že jsem dávno dospěla," oznámila jsem jí a ona se raději začala věnovat někomu jinému.
"Jsem ráda, že jste mě tu přivítali, ale chtěla bych vás poprosit o jednu věc. Nejsem tu jako královna, ale studentka vysoké školy u sv. Vladimíra, takže jsem pro vás Lissa." To jsem si mohla myslet, ale naštěstí všichni přikývli a Lissa s Christianem se vydali k nám.
"Christiane, ráda tě zase vidím," řekla jsem mu.
"Rose, neřekl bych, že to někdy řeknu, ale já tebe taky." Tomuhle jsme se zasmáli a k nám se přidal i Eddie, který bude bydlet s námi v domě.
"Strážce Petersone, můžete jít. Dneska vás nebudeme potřebovat," sdělila jsem Petersonovi a on se nejspíš vydal k budově strážců.
"Hm… Lidi, chápu, že je tu nejspíš bezpečno, ale pošlu s vámi Eddieho, protože mu teď stejně nařídím spánek a vy beztak jdete domů, takže není, co řešit." Všichni se na mě podívali jako na blázna.
"A vy jdete kam?" zeptala se Lissa.
"My půjdeme pomaleji a budeme vám krýt záda," odpověděl za mě Dimka a já se usmála. Oni kývli, a zatímco my se tam líbali, oni si to mířili k našemu novému domu…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama